1. Měření vodivosti
Přístroj je vybaven tlačítkem zapnutí/vypnutí a přepínačem rozsahu se třemi polohami: 0-200 μS/cm, 0-2 mS/cm a 0-20 mS/cm (1 mS/cm = 1000 μS/cm). Indikátor zobrazuje zvolený rozsah.
Ujistěte se, že teplota vzorku je co nejblíže 25 °C a nepřekračuje 45 °C.
Zapněte přístroj a přepínačem rozsahu na pravé straně zvolte nejvyšší rozsah: 0-20 mS/cm.
Ponořte snímač s nasazeným ochranným krytem do vzorku; hloubka ponoření nesmí přesáhnout polovinu délky snímače. Vyčkejte 15 s, než se uplatní teplotní kompenzace.
Odečtěte hodnotu na displeji.
Pro přesnější odečet přepněte na o jeden stupeň nižší rozsah.
Pokud v aktuálním rozsahu nelze měřit, displej zobrazí “1”.
Když displej zobrazí “1”, přepněte přepínač rozsahu na vyšší rozsah.
Například: snímač ve vodovodní vodě o teplotě 25 °C:
| Zvolený rozsah | Údaj | × 1000 = μS/cm |
|---|---|---|
| 20 mS/cm | 0,52 mS/cm | 520 μS/cm |
| 2 mS/cm | 0,517 mS/cm | 517 μS/cm |
| 200 μS/cm | 1 | - |
Po skončení měření snímač očistěte a přístroj vypněte; přístroj se také automaticky vypne přibližně po 5 minutách.
2. Měření TDS
Měřidlo vodivosti lze použít k odhadu hodnoty TDS odebraného vzorku vody. U neutrálního vzorku vody lze údaj vodivosti po teplotní kompenzaci převést na TDS (ppm) podle následujícího vzorce:
TDS (ppm) = údaj vodivosti (μS/cm) × 0,7
3. Odběr vzorku kotelní vody
Získání reprezentativního vzorku kotelní vody je pro analýzu zásadní. Voda odebíraná na začátku pochází z odkalování stavoznaku nebo z externího válce pro regulaci hladiny a jde převážně o čistší vzorek tvořený kondenzátem. Tento kondenzát je nutné před odběrem skutečného vzorku nejprve vypustit.
Vzorek kotelní vody by měl být odebírán přes chladič vzorků. Při přímém odběru z kotle způsobí pokles tlaku částečné odpaření vody na páru, což je velmi nebezpečné a také vede ke ztrátě odpařením a následné nepřesnosti analýzy. Použití chladiče vzorků také přiblíží teplotu vzorku hodnotě 25 °C a šetří čas.
4. Neutralizace vzorku kotelní vody
Kyseliny a zásady výrazně ovlivňují vodivost, proto je před měřením TDS vzorku kotelní vody nutné nejprve neutralizovat jeho alkalitu.
Postup:
K ochlazenému vzorku přidejte několik kapek fenolftaleinu; pokud je vzorek alkalický, roztok se zbarví fialově.
Po kapkách přidávejte kyselinu octovou (obvykle 5% roztok) k neutralizaci vzorku a za stálého míchání pokračujte, dokud fialové zbarvení nezmizí.
Změřte vodivost a převeďte ji na hodnotu TDS podle postupu v části 2.
Pokud na místě nejsou podmínky pro neutralizaci, lze hodnotu TDS kotelní vody odhadnout podle následujícího vzorce:
TDS = údaj vodivosti (μS/cm) × 0,5
5. Údržba
Snímač čistěte podle potřeby a četnosti používání: sejměte ochranný kryt, měkkým kartáčkem s běžným kuchyňským čisticím prostředkem šetrně očistěte uhlíkovou elektrodu, opláchněte ji vodovodní vodou a poté nasaďte ochranný kryt zpět.
Když displej zobrazí upozornění na slabou baterii, vyměňte baterii.
Otevřete přihrádku na baterii na zadní straně přístroje; uvidíte jednu 9V baterii (PP3 nebo ekvivalentní typ).
Přístroj nemá žádné další díly vyžadující údržbu. Snímač je pevně připojen k přístroji; dojde-li k jeho poškození, musí se celý přístroj vrátit k opravě.
6. Použití prodlužovacího kabelu
K přístroji je dodáván prodlužovací kabel pro měření střídavého odporu instalovaného snímače vodivosti za účelem kontroly jeho stavu.
Při použití prodlužovacího kabelu zapojte jeden konec do přístroje a druhý konec pomocí krokodýlkových svorek připojte přímo ke svorkám snímače a stiskněte přepínač rozsahu 20 mS/cm. Hodnota střídavého odporu (Ω) se rovná 100 děleno údajem na displeji.
Například:
Údaj na displeji 5,00
Ω = 100 ÷ 5,00 = 20 Ω
Minimální měřitelný odpor je 5 Ω.
7. Určení stavu snímače
Pro posouzení stavu snímače je nejprve nutné určit jeho konstantu elektrody (souvisí s vodivostí kapaliny a odporem snímače).
Určení konstanty elektrody:
Vynásobte vodivost při 25 °C koeficientem z tabulky; získáte vodivost při teplotě kotle.
| Tlak kotle (bar g) | 5 | 7 | 10 | 15 | 20 | 32 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Koeficient vodivosti | 3,68 | 3,91 | 4,18 | 4,53 | 4,8 | 5,28 |
- Vydělte údaj vodivosti (μS/cm) hodnotou 1000000 a převeďte jej na S/cm.
- Vynásobte získanou hodnotu odporem snímače (Ω, měřeno podle části 6); získáte konstantu elektrody.
Typická konstanta elektrody pro snímače v systémech BCS1, 2 nebo 4 je přibližně 0,3; v systému BCS3 přibližně 0,3 až 0,7.
Pokud je konstanta elektrody snímače v systémech BCS1, 2 nebo 4 vyšší než 0,7, nebo v systému BCS3 vyšší než 1,0, může být snímač vadný; demontujte jej, zkontrolujte a v případě potřeby očistěte nebo vyměňte.
Nízká konstanta elektrody znamená, že snímač pracuje dobře; vysoká konstanta elektrody znamená, že vodivost na konci snímače je již velmi nízká, pravděpodobně v důsledku zanesení.
Velmi nízká konstanta elektrody však znamená vnitřní zkrat. Čím dále je konec snímače od kotle, tím větší je konstanta elektrody.
Například:
Systém BCS3 je instalován v kotli s provozním tlakem 10 bar g (teplota syté páry 184 °C).
Měřidlo vodivosti ukazuje pro neneutralizovaný vzorek při 25 °C hodnotu 4800 μS/cm.
Pomocí měřidla vodivosti a prodlužovacího kabelu byl naměřen odpor snímače 20 Ω.
- Vynásobte vodivost koeficientem pro kotel 10 bar z výše uvedené tabulky: 4800 × 4,18 = 20064
- Vydělte výsledek hodnotou 1000000 a převeďte na S/cm: 20064 ÷ 1000000 = 0,020064
- Vynásobte získanou hodnotu odporem snímače; získáte konstantu elektrody: 0,020064 × 20 = 0,40128
Konstanta elektrody tohoto snímače je v rozmezí 0,3 až 0,7; další kontrola není nutná.
8. Kalibrace
Přístroj je z výroby zkalibrován a při běžném používání nevyžaduje seřízení.
Pokud je nutná kalibrace standardním roztokem nebo je požadována vyšší přesnost, vyšroubujte zátku na levé straně displeje a malým šroubovákem seřiďte potenciometr. Rozsah seřízení kalibrace je přibližně 20 otáček ±20 %.
Kalibrace neovlivňuje výsledky měření odporu pomocí prodlužovacího kabelu.
Související produkty
Prohlédněte si představení produktu, technické parametry a související podklady k měřidlu vodivosti MS1.
